Filmoví tvůrci v současnosti své tvůrčí choutky soustředí na televizi, kde seriálové rozpočty rostou do příjemných výšin, a mnohahodinová plocha jedné série dává větší prostor k řádění než dvouhodinový snímek do kin. Jsou však i cesty opačným směrem a někdy se slavný režisér vrhne do souboje s brutální zkratkou a čistou komercí, kterou mu příjemně okoření tučný honorář. Ne všechna známá jména v této disciplíně uspěla.

Nejprve k těm povedeným…

Ridley Scott a Apple Macintosh

Píše se rok 1984 a Ridley Scott má za sebou Blade Runnera (1982), film, který si na svou slávu a kultovní status ještě musí nějaký čas počkat, zatím je kolem něj rozpačité přešlapování. Pro Scotta to není jednoduchá doba, a když se podíváte do jeho filmografie druhé poloviny 80. let, žádný přelomový snímek tam nenajdete. Přesto se tento britský filmař dokázal i v této době zapsat do dějin. Jeho reklamu na Apple, která je poctou slavnému románu George Orwellova 1984, zná asi každý v oboru, protože je často označovaná za nejlepší televizní reklamu všech dob. Velký bratr IBM je zničen, Macintosh přichází (a má fakt velké kladivo).

Sergio Leone a Renault 18 Diesel

Svou filmografii uzavřel Sergio Leone těžkotonážní freskou Tenkrát v Americe (1984), která má mimochodem v režisérské verzi přes čtyři hodiny. O rok později však vzbudil oprávněný rozruch v reklamní branži, když natočil svůj nejkratší western jinak známý jako reklama na Renault 18 Diesel. Prašné ovzduší, elektrizující atmosféra nervy napínané jako špagáty, rytmické střídání celků a detailů – to vše podtržené hudbou Ennia Morriconeho.

Wes Anderson a Stella Artois

Tento režisér reklamu miluje a klienti milují jeho práci. Když tedy ví, co chtějí, a co od tohoto stylového tvůrce mohou čekat. Jelikož v belgickém pivovaru Stella Artois chtěli a věděli, výsledkem je precizní a stylový kousek potutelně mrkající na fanoušky Jamese Bonda i Muže z Acapulca.

Teď ty, na které by tvůrci raději zapomněli…

Ken Loach a McDonald

Tato britská filmová legenda se proslavila především svými sociálními dramaty s perfektními scénáři a skvostnými hereckými výkony. V roce 1990 tak všechny překvapilo, když se tento režisér dal do holportu se synonymem globalizace a kapitalismu. Tohle vážně neladí…

Steven Spielberg a BP

Jeden z nejslavnějších režisérů všech dob má kolem sebe auru tvůrce, který na co sáhl, to se mu podařilo. Při bližším zkoumání jeho filmografie přeci jen najdeme slabší momenty, ale ty jsou vždy spolehlivě překryty hromadou skvělých a ikonických snímků. Pak je tu ještě rok 1994 a reklama na BP. Jako není to špatné, ale je celé je to jakési očekávatelné a nudné. Zkrátka se sehnaly peníze na Spielberga, na hudbu od Johna Williamse a triky z dílny Industrial Light & Magic a celé se to spojilo se značkou BP. Chybí tomu dotek génia, který bychom očekávali.

M. Night Shyamalan a American Express

Jednou z nejhorších věcí, která se může tvůrci stát je pocit, že je natolik slavný, že příjemcům jeho díla bude stačit, když v něm prostě bude sám za sebe, a všechno bude skvělé, krásné a dechberoucí. Jenže často přichází opačný pocit, rozpačité pokrčení rameny „No a…?“ Něco takového se podařilo i Shyamalanovi, který ve své tvorbě osciluje mezi supernapínavými thrillery a horory a nudnými thrillery a horory. V roce 2006 v reklamě na American Express ukázal tu nudnou tvář…

A nyní špetka bizáru od světových velikánů…

Federico Fellini a Campari

I velký Fellini zabrouzdal do světa reklamy a vytvářel kousky, které naplnil fantazií jeho tvorbě vlastní. Příkladem je i tato reklama, o níž nevím, co si myslet. Je tam vlak, je tam televize, je tam Itálie a za celou minutu zazní jen jedno slovo – Campari. Tohle je prostě divné, ale zároveň nějakým způsobem fascinující…

David Lynch a PlayStation 2

Když si na reklamu najmete tohoto slavného provokatéra a surrealistu, neočekáváte standardní konzumní výsledek. V roce 2000 šla na trh herní konzole PlayStation 2 a svět se o tom musel s pořádnou řachou dozvědět. Zajímalo by mě, koho u Sony napadlo oslovit zrovna Lynche, ale stalo se. Tvůrce Twin Peaks, Mazací hlavy či Modrého sametu tak stvořil minutovou černobílou fantazii s jasně poznatelným rukopisem.

Na konec výlet do českých končin…

V čerstvě se rodící demokracii a divokém kapitalismu první poloviny 90. let minulého století byl hlad po všem navoněném a lesknoucím se. Logicky jsme tak potřebovali pořádné reklamy. A mladá generace filmařů se toho nebála.

Jan Svěrák a Mazda

V roce 1992 zářila hvězda Jana Svěráka na filmařském nebi díky Ropákům a Obecné škole, vrchol v podobě oscarového Kolji nebo neprávem opomíjeného Akumulátora 1 měl teprve přijít. Než tedy přišel ten správný čas, piloval Svěrák své filmařské dovednosti na reklamách. Ta na Mazdu 626 patří k těm nejlepším.

Vladimír Michálek a Bohemia Farmářské

Posuňme se o 20 let do budoucnosti. Vladimír Michálek své režisérské kvality naplno ukázal v Zapomenutém světle či westernu Je třeba zabít Sekala. Za svou profesní dráhu se nevyhýbal ani reklamám. Oproti ranému Svěrákovy mají Michálkovy brambůrky méně vtipu a akce, ale zase lépe vykreslují potřebnou atmosféru.

Jiří Strach a Korunní

Na závěr tu máme ochutnávku z vlastní vitrínky. Pro Korunní jsme natáčeli sérii spotů a na režijní sesli jsme posadili zkušeného Jiřího Stracha. Výsledkem jsou minimalistické spoty založené na jednoduchém nápadu a pečlivě vystavěné pointě. Tenhle patří k mým nejoblíbenějším…